V minulém článku této série jsme si vysvětlili, v čem spočívá architektonická soutěž. Nyní se zaměříme na vzájemný vztah participace a architektonických soutěží. V jakých případech a proč má smysl participaci zapojit a kdy na ni v celém procesu přichází řada.
Participace a participativní plánování v kontextu projektování a plánování měst, vesnic a regionů označují přímé, strukturované a transparentní zapojení uživatelů území do procesu vzniku plánu nebo projektu. Ať už jde o revitalizaci náměstí, úpravu ulic, revitalizaci prázdných budov, vnitrobloků nebo tvorbu regionálního krajinného plánu, očekává se zapojení místní komunity do procesu. Jen to totiž zajistí, že finální návrh bude odrážet potřeby uživatelů území.
Vypsání architektonické soutěže tak představuje ideální příležitost zapojit obyvatele do architektonických a urbanistických plánů města či obce. Lidé budou mít vždy snahu vyjadřovat se k dění, které je ovlivňuje. Naopak, budou-li v procesu opomenuti, hrozí, že nastane konflikt. Participace je proto nenahraditelným pojítkem mezi obcí a občany. Umožňuje získat podněty k návrhům plánovacích dokumentů a konceptům záměrů přímo od těch, kterých se změny budou dotýkat – a zároveň zachovává profesní odpovědnost architekta i delegovanou odpovědnost veřejné správy (Občané, architekti a veřejná správa, b.r.). Participativní přístup je klíčový zejména v takovém území, kde je potřeba řešit komplexní problémy zahrnující mnoho hledisek a různorodých zájmů.
Cílená participace znamená při dobré znalosti plánovacího procesu průběžně vybírat a otevírat relevantní témata a připravovat otázky i způsob diskusí tak, aby byly věcné a efektivní. Participace není jen o tom ptát se obecně na názory lidí, ale pravidelně informovat a ptát se velmi konkrétně na to, co architekti potřebují vědět pro svou práci na návrhu (Klápště, 2013). S participací je proto dobré začít co nejdříve a zohlednit ji již při přípravě zadání soutěže.
Právě v přípravné fázi soutěže bychom měli usilovat o včasné zapojení veřejnosti, které může přinést doplňující podněty a nápady, a tím umožnit lepší formulaci zadání. Zároveň se tím zvyšuje veřejná podpora projektu a tím pádem i jeho úspěšnost. V dalších fázích soutěže je s nárůstem odbornosti a odpovědnosti zapojování občanů obtížnější, avšak o to důležitější je veřejnost pravidelně informovat o průběhu soutěže.
Po ukončení soutěže a vyhlášení výsledků pak následuje výstava soutěžních návrhů, na níž se veřejnost s každým z nich obeznámí. Vítězný návrh je pak možné představit veřejnosti zvlášť (ať už osobně nebo např. pomocí online streamu) a umožnit veřejnou diskusi přímo s architekty. V této fázi je kladen důraz především na komunikaci a srozumitelnost pro maximální přijetí vítězného návrhu a porozumění motivům poroty k jeho vybrání.
Avšak metod pro zapojení veřejnosti je mnoho. V dalším článku v této sérii již půjdeme více do detailu a představíme vám konkrétní participativní metody, které lze využít v souvislosti s přípravou zadání architektonické soutěže. Popíšeme jejich výhody a nastíníme možný postup jejich implementace.
Zdroje:
- Deník veřejné správy—7 důvodů pro architektonické soutěže. (b.r.). Získáno 27. červenec 2023, z https://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6725444
- Klápště, P. (2013). Participace. Česká komora architektů. https://www.cka.cz/komora/tema-CKA/participace
- Občané, architekti a veřejná správa: Určení rolí v participativních procesech – Ministerstvo vnitra České republiky. (b.r.). Získáno 26. červenec 2023, z https://www.mvcr.cz/clanek/obcane-architekti-a-verejna-sprava-urceni-roli-v-participativnich-procesech.aspx