Překvapilo tě s jakou vervou se technologická scéna pustila do pomoci státu s řešením krize spojené s COVID-19?
Ano i ne, protože už loni se začaly objevovat iniciativy, které chtěly pomoci státu s digitalizací. První aktivity tak přirozeně vzešly z této strany. Například Česko Digital pomohlo ministerstvu zdravotnictví posílit web tak, aby nespadl po přihlášení desetitisíců lidí hledajících informace. Překvapilo mě možná trochu, že se hned v prvních dnech zapojili i další, kteří to normálně nedělají. Vzniklo sdružení COVID19CZ. Tam to odstartoval Honza Bárta, což je velmi zajímavá postava z investorsko-podnikatelského prostředí. Nabalil na sebe lidi z firmy Keboola, ze Seznamu a dalších. To oni pomohli státu se dvěma callcentry.
Jaký je v těch callcentrech rozdíl?
U toho prvního to funguje klasicky. Když člověk zavolá na 1212 tak se ho ujme operátor, odpoví na dotazy, případně ho nasměruje. Na začátku krize to bylo klíčové, protože byly zahlcené linky hygienických stanic a nešlo se nikam dovolat, dozvědět se kam přijít na testování apod. V tom call centru teď pracují nižší stovky operátorů. Mají manuály od hygieniků, aby věděli jak reagovat na situace, kam volající dál směrovat.
A to druhé callcentrum?
Druhé call centrum je složitější. Jde o tzv. trasovací callcentrum. Hygienikům má pomoci vysledovat u nakaženého s kým se v posledních dvou týdnech potkal. Dosud hygienici pacienty zpovídali a pacient musel vzpomínat koho asi tak mohl potenciálně nakazit. Samozřejmě to není úplně efektivní a je to zdlouhavé. COVID19CZ proto postavil call centrum jako takové a pak se domluvil s úřady, že ve spolupráci s operátory pomohou i technologicky. Spočívá to v tom, že pokud dá nakažený souhlas, operátoři poskytnou mapu na které je zaznamenán pohyb daného jedince. A na základě těchto údajů se pak může hygienik bavit o tom, kde člověk v těch dvou týdnech byl. Přesnost je na metry. Díky tomu si může nemocný vzpomenout kde byl, jestli v hospodě, v obchodě nebo na návštěvě. Pak se do toho také mohou zapojit data z bank. Když člověk svolí, může poskytnout přehled kde platil kartou. Projekt trasovacího callcentra zvládli postavit asi za týden. Nápad tu byl už před dvěma třemi týdny, jednalo se ale se státem. Nejsložitější bylo vše nastavit, aby to vyhovovalo pravidlům na ochranu osobních údajů.
Co dalšího vzniká?
Je toho velká spousta. Vznikají nejrůznější komunitní weby. Příkladem může být www.damerousky.cz, což je mapa kde lze najít potřebné informace o rouškách: kde je nabízejí, kde si je mohou lidé vyzvednout, kdo je potřebuje. Další weby se zaměřují na nákupy a pomoci seniorům, jinde se lidi nabízejí jako dobrovolníci. Velkou oblastí jsou firmy, které svou výrobu narychlo upravily na šití roušek. Na ČVUT se neučí, ale dobrovolnicky tam teď vyrábí dezinfekce. Průša 3d chtěl původně tisknout respirátory, nakonec ale nabízí pro doktory a sestry ochranné štíty. Další zajímavou věcí je mapový portál českého největšího vyhledávače Seznamu. Uživatel si tam může zapnout dobrovolné odesílání polohy. Po jednom dni se registrovalo 200 00 lidí. Data se nabídnou hygienikům, aby dostali avízo, že někdo byl v ohroženém místě. Aplikace by pak měla lidi upozornit, že byli vystaveni riziku. Je to po vzoru asijských. Tam si ale s ochranou osobních údajů hlavu nikdo nedělá. Tam vše rychle zveřejňují.
Jaký to bude mít dál vývoj?
Faktem je, že celá země se přeorientovala a funguje přes internet. Bude zajímavé sledovat co se změní až pandemie opadne. Už teď ale vidíme jak se doslova přes noc proměnilo vzdělávání. Jsem zvědavý jestli současná krize přispěje k digitalizaci školství. Online shopy a prodejci jako Rohlík, Košík nebo iTesco – lidi se na ně doslova vrhli, protože tím minimalizují rizika při nákupu. Pilulka zkouší doručování léků na předpis až do domu, což do teď nebylo možné. Spousta segmentů se může dramaticky proměnit. Bude to ještě zajímavé.