Koordinátoři participativního plánování je program, který má za cíl zakotvit participaci na úřadech městských částí jako standartní přístup. Na programu spolupracujeme spolu s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy již od roku 2020. Karel Světlík je jedním z 10 koordinátorů participace z 12 městských částí, které se zapojily do celoměstského pilotního programu. Jelikož se dvouletý pilot chýlí ke konci, zeptali jsem se Karla na pár otázek ohledně jeho zkušeností a dojmů z nové role.
Proč je důležité mít koordinátora participace v městské části? Jakou hodnotu městu přináší?
V zásadě jde o to, aby se začalo plánovat od začátku společně s občany a zástupci organizací, kterých se to týká. Hodnotou je časová a finanční úspora. Vedlejším efektem je větší důvěra lidí v samosprávu a demokracii jako takovou. Proškolený koordinátor ví, jak na to.
Jaké vlastnosti dělají dobrého koordinátora? Mohl byste vyjmenovat jeho top 3 kvality?
Nejdůležitější je komunikace. Lidé rádi dostanou slovo, ale první, čím vás zavalí je nahromaděná frustrace. Musíte je umět pochopit a ustát to. Ovšem je to i komunikace dovnitř, schopnost přesvědčit ostatní úředníky, získat si podporu politiků. Pak jsou nezbytné organizační schopnosti, abyste i složitou věc dobře a včas dotáhli. A za třetí je to schopnost porozumět logice fungování úřadu. Nabubřelý revolucionář zde nutně brzy pohoří.
Jaké jsou Vaše další plány a jak jich chcete dosáhnout?
Mimo běžného participativního plánování investičních projektů (rekonstrukce parků, náměstí atd.) plánujeme posílit komunikaci některých odborů s veřejností a zájmovými organizacemi. Prvním bude setkání k životnímu prostředí na Praze 3. Připravujeme také rukověť pro užívání veřejného prostoru, abychom podpořili kulturní a volnočasové aktivity vznikající zdola. Hudbou budoucnosti jsou občanská shromáždění, která bychom rádi na Praze 3 odpilotovali.
Co bylo pro Vás v rámci programu největší výzvou?
Největší výzvou koordinátora je dokázat, aby byla jeho agenda respektována a organicky se začlenila do fungování úřadu. Výsledky se nedostaví hned a mlha absurdně znějících anglicismů, které jsou s participací spojeny, budí nedůvěru. Člověk by měl nejprve dobře pochopit fungování úřadu a přínos, který přináší vysvětlovat na konkrétních příkladech.
Jak nahlížíte na Vaši roli koordinátora teď versus jak jste na ni nahlížel na začátku?
Čekal jsem, že budeme větší spojka mezi magistrátem a městskou částí. S IPRem spolupráce funguje dobře, ale co se týká MHMP, čekal jsem větší propojení.
Co byste poradil koordinátorovi – začátečníkovi?
Zásadní je, aby měl dostatečně silnou politickou podporu. Musí mít důvěru klíčových radních a samozřejmě i vedoucích klíčových odborů. Pak to je úsilí, jehož účinek se díky jednotě násobí. Lidi to zajímá a chápou to.
Co považujete za svůj největší úspěch v rámci programu?
Největším úspěchem je strategický plán. Nikoli ve smyslu, že je hotov, ale byl to první strategický plán, který vystoupil ze stínu nezajímavého dokumentu, do kterého veřejnost nemá co mluvit. Podařilo se nám udělat z formálního dokumentu věc veřejnou, lidé chodí a zajímá je to, což je zadostiučinění.
Chcete se dozvědět více o programu koordinátorů participativního plánování? Uvažujete o implementaci agendy participace do Vaší organizace či úřadu? Ozvěte se nám na info@participationfactory.com