(zdroj: architonic.com)
Mohou se staré obchodní domy srovnávat s naleštěnými nákupními centry a internetovými obchody? Dají se jejich prostory považovat za kulturní památky? Může veřejnost porazit developery a pomoci záchraně historických obchodních domů? Jak se dají jejich prostory využít? Odpovědí může být participace.
První obchodní dům na světě byl otevřen v Londýně v roce 1796. V Česku jsme se toho dočkali až v roce 1871, kdy se otevřel Haasův dům v ulici Na Příkopě v Praze, v němž v současnosti sídlí mezinárodní oděvní firma a je chráněn jako národní kulturní památka. Ne všechny historické obchodní domy však mají takové štěstí. Ačkoliv zpoza regálů odhalují cenné architektonické skvosty, často dochází k jejich chátrání a demolicím.
Obchodní domy se budovaly v centrech měst a nachází se v lukrativních lokalitách, což jim často napomohlo k zařazení na seznam kulturního dědictví. S historickými obchodními domy se však zároveň pojí vyšší náklady na údržbu a ztratí-li svou původní funkci, může se stát jejich další fungování ztrátovým. Řešením jsou tedy náročné rekonstrukce, které mohou být oproti zbourání a stavbě budovy nové pracnější a nákladnější. Umožňují nám však uchování architektonické a historické hodnoty pro další generace a zachování funkce budov udržující běžný život v centrech a jejich okolí.
Mnoho krásných historických budov podlehlo demolici kvůli komerčně výhodnějšímu využití místa investory. To není případ prvorepublikového obchodního domu Brouk a Babka v Českých Budějovicích, který se dnes jmenuje Broukárna. I přes investice několika desítek milionů je dům, který není památkově chráněný, ziskový. V domě funguje obchod s oděvy, bar a kanceláře. Stále funguje například i více než osmdesát let otevřený obchodní dům Brouk a Babka v Liberci, který je označován jako funkcionalistická perla architektury. Rekonstrukce, kterou bývalý majitel před lety provedl, lze považovat za jednu z nejzdařilejších rekonstrukcí funkcionalistických staveb v republice.
Dalším zajímavým objektem je obchodní dům Breda, který přivítal své první zákazníky již v roce 1928. Jednalo se o největší stavbu svého druhu v Československu, která ohromovala modernistickým architektonickým řešením. Dnes chátrající budovu se díky podpoře veřejnosti a Spolku na záchranu obchodního domu Breda rozhodlo město Opava odkoupit a nyní se snaží získat podněty pro možné způsoby využití prázdného prostoru. Komplexní participativní proces navržený Participation Factory umožní zainteresovaným aktérům a veřejnosti navrhnout a sdílet jejich vlastní představu o tom, k čemu by budova měla sloužit. Nápady na funkci a požadavky občanů se pak stanou základním východiskem pro další nakládání s budovou.
Chátrání a demolice historických obchodních domů nejsou problémem pouze v České republice. Ve Velké Británií bylo od roku 2015 údajně uzavřeno více než 50 % historických obchodních domů v zemi, což vedlo k vytvoření úspěšné petice proti navrhované demolici obchodního domu Marks & Spencer na Oxford Street v centru Londýna. Architekti, historici a experti na památkovou péči z organizace Save Britain’s Heritage volají po modernizaci a opětovném využití (adaptive reuse) historických obchodních domů po celé zemi, které by napomohlo vytvoření nového historického statusu pro bývalé obchodní paláce ve Velké Británii.
Vlivem rostoucí klimatické krize a související potřeby zavedení nového přístupu ve stavebnictví by demolice měla být považována za poslední možnost. Modernizace a podpora inovací starých budov se musí stát běžným standardem v souladu s nejvyššími současnými standardy udržitelnosti. Pro výstavbu nových budov je nedostatek místa a je nutné věnovat mnohem větší pozornost dopadu ztělesněného uhlíku vytvořeného novou výstavbou. Proto je potřeba vynaložit veškeré úsilí na opětovné využití a rehabilitaci budov, které máme.
S následným využitím prostorů budov může pomoci participace propojující zainteresovanou veřejnost s experty, jejímž cílem je nalézt udržitelné řešení. Nová funkce navržena přímo lidmi, kteří budou prostor využívat, přispěje nejen ke zlepšení kvality života a vztahu lidí k prostředí, kterým jsou obklopeni, ale také zvýšení důvěry mezi obyvateli města a jeho úřadem, organizacemi a institucemi.
Zdroje
Zdroj obrázku: architonic.com
BBC Culture. A history of the department store [online]. 2015. Dostupné z: https://www.bbc.com/culture/bespoke/story/20150326-a-history-of-the-department-store/index.html
Breda žije [online]. Dostupné z: https://bredazije.cz
KOVAŘÍK, Tomáš. Chátrající i chráněné obchodní domy z éry socialismu, část první: Lesk a sláva [online]. 2019. Dostupné z: https://www.estav.cz/cz/8031.chatrajici-i-chranene-obchodni-domy-z-ery-socialismu-lesk-a-slava
LEBOVÁ, Valentina. Historické budovy s novou tváří: Kulturní dědictví staré Prahy [online]. 2022. Dostupné z: https://www.lp-life.cz/historicke-budovy-s-novou-tvari
NILAND, Josh. An English department store demo could create a new special historic status for former retail palaces across the UK. Archinect: news [online]. 2022. Dostupné z: https://archinect.com/news/article/150321509/an-english-department-store-demo-could-create-a-new-special-historic-status-for-former-retail-palaces-across-the-uk
PRESS RELEASE: MP and property developers back SAVE, arguing all ‘demolition must now be last resort’. SAVEBritainsHeritage Retweeted [online]. 2022. Dostupné z: https://www.savebritainsheritage.org/campaigns/item/821/PRESS-RELEASE-MP-and-property-developers-back-SAVE-arguing-all-demolition-must-now-be-last-resort
Prvorepublikové obchodní domy. StavbaWEB [online]. 2018. Dostupné z: https://www.stavbaweb.cz/prvorepublikove-obchodni-domy-19730/clanek.html