Co je to rozpočet? Je to pouhý soubor čísel, jenž ovlivňuje ženy a muže bez rozdílu?
Ne. Níže se dozvíte proč.
Rozpočet představuje komplexní výkaz o sociálních a ekonomických plánech a prioritách vlády. Rozpočty určují, jak se získávají veřejné prostředky, jak jsou využívány a kdo z nich má prospěch. Avšak ne vždy se dá mluvit o rovném přerozdělení, že?
Genderové rozdíly přetrvávají ve vzdělávání, zaměstnanosti, podnikání i příležitostech ve veřejném životě. Aby se předešlo těmto nerovnostem a zajistilo se, že výdaje budou odpovídat potřebám mužů i žen, je potřeba nastolit spravedlnost v rozpočtovém plánování a zkoumat dopad rozpočtových rozhodnutí na situaci všech pohlaví.
Každá realizace projektu je do značné míry dána zdrojem financování. Rozpočty tedy mohou buď podporovat rovnost žen a mužů, nebo prohlubovat nerovnosti. Genderově citlivé rozpočtování umožňuje efektivní implementaci takových politik, kde je možné monitorovat, zda jsou alokace v souladu s politickými závazky a mají požadovaný dopad. Zahrnuje analýzu skutečných výdajů na ženy a dívky ve srovnání s muži a chlapci s přihlédnutím k jejich odlišným potřebám a prioritám. Výsledkem jsou lepší rozhodnutí o tom, jak by měly být jednotlivé strategie vytvářeny, upravovány a přehodnocovány.
V posledních letech se v rámci rozpočtových procesů EU široce uplatňuje genderové rozpočtování. Praktiky a metodiky pro zavedení a udržení genderového rozpočtování v Evropě sledují dva cíle: zahrnout realitu života žen a mužů do rozpočtů a zviditelnit existující nerovnosti v rozpočtování.
Pokud se podíváme na konkrétní země EU, podle průzkumu OECD o postupech genderového rozpočtování z roku 2016 většina zemí OECD (59 % respondentů) genderové rozpočtování explicitně neprovádí. Většina (90 %) však uvádí používání jiných nástrojů na podporu rovnosti žen a mužů. Několik zemí uvedlo, že rovnost žen a mužů je „mainstreamována“ v tom smyslu, že odpovědnost za prosazování této agendy v rámci příslušných oblastí politiky spadá pod příslušná ministerstva. Téměř polovina zemí OECD, které byly dotazovány (15 ze 34 členů), uvádí, že zavedly (Rakousko, Belgie, Finsko, Island, Izrael, Japonsko, Korea, Mexiko, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko), plánují zavést (Itálie) nebo aktivně uvažují o zavedení (Turecko, Česká republika) genderově citlivého rozpočtování.
Výsledkem toho, že se genderově citlivé rozpočtování rozšířilo i mimo EU, vznikly po celém světě různé iniciativy, které přispívají k prosazování rovnosti pohlaví a zejména k naplňování práv žen. V Indii byl s pomocí organizace UN Women zaveden program Equal Half: Gender Responsive Budgeting and Planning, který zajišťuje, že celý proces sestavování rozpočtu bude probíhat s respektem k potřebám žen a mužů a posílí tak postavení žen. Ženy tvoří polovinu indické populace a mají obrovský přínos pro její ekonomiku. Rozdíl v odměňování mužů a žen v Indii však patří k nejrozsáhlejším na světě, přičemž ženy v průměru vydělávají 21 % příjmu mužů.
V posledních letech je genderová problematika uznávána a řešena v politikách a programech indického ministerstva vědy a techniky a ministerstva zemědělství a spolupráce. Venkovským ženám, které neměly prospěch z žádných vládních programů a dotací, bylo poskytnuto technologické vzdělávání o kultuře rostlinných tkání, které jim pomohlo zlepšit jejich zemědělské dovednosti a zvýšit jejich příjem. Místní iniciativa pod ministerstvem zemědělství a spolupráce kromě poskytování školení a vzdělávání v zemědělství na lokální úrovni zajišťuje, že 30 % sociálních programů je věnováno farmářkám.
Začlenění genderové citlivosti do celého rozpočtového cyklu – od formulace až po monitorování a podávání zpráv – zaručuje odpovědnost za politické závazky týkající se rovnosti žen a mužů. Zároveň tak dochází k revizi rozhodnutí o veřejných financích a jejich transformaci tak, aby se zajistilo plnění závazků týkající se rovnosti pohlaví a řešení genderových předsudků a diskriminace.
Genderově citlivé rozpočtování je tedy krokem nejen k odpovědnosti za lidská práva, ale také k větší veřejné transparentnosti a v konečném důsledku i k vyšším ziskům hospodářských politik napříč společnostmi. Cílem genderového rozpočtování je zvýšení participace stakeholderů v procesu sestavování rozpočtu prostřednictvím konzultací a používání údajů členěných podle pohlaví. Je však třeba poznamenat, že genderové rozpočtování samo o sobě nezaručuje participativní proces. Aby byly rozpočtové procesy inkluzivní, je třeba uplatňovat cílená opatření a metody.
Zdroje:
Downes, R., von Trapp, L., & Nicol, S. (2017). Gender budgeting in OECD countries. OECD Journal on Budgeting, 16(3), 71–107. https://doi.org/10.1787/budget-16-5jfq80dq1zbn
Gender Responsive Budgeting. (b.r.). UN Women – Asia-Pacific. Získáno 23. srpen 2022, z https://asiapacific.unwomen.org/en/focus-areas/women-poverty-economics/gender-responsive-budgeting
International Organization for Migration. (2008). Understanding Gender Sensitive Budgeting. International Organization for Migration. https://www.iom.int/sites/g/files/tmzbdl486/files/jahia/webdav/shared/shared/mainsite/published_docs/periodicals_and_newsletters/gsb_final_%20booklet.pdf
What is gender budgeting? (b.r.). European Institute for Gender Equality. Získáno 23. srpen 2022, z https://eige.europa.eu/gender-mainstreaming/toolkits/gender-budgeting/what-is-gender-budgetingEuropean Institute for Gender Equality. „Gender Budgeting as a Way of Increasing Women’s and Men’s Participation in Budget Processes“. Viděno 23. srpen 2022. https://eige.europa.eu/gender-mainstreaming/toolkits/gender-budgeting/gender-budgeting-way-increasing-womens-and-mens-participation-budget-processes.