S participací veřejnosti se přirozeně pojí témata a jako inkluze, budování konsensu, zapojování občanů a posilování jejich postavení. Participace je však také ústředním tématem probíhajících diskuzí o boji proti korupci. Jak spolu ale souvisí participace, civic-tech a boj proti korupci? Odpověď na tuto otázku se skrývá v diskuzích, které jsme vedli s představiteli měst a zástupci občanské společnosti 19.-20. července v bulharské Sofii.
V těchto dnech pořádal Mezinárodní republikánský institut (IRI) národní konferenci na téma Boje proti zranitelnosti vůči korupci na komunální úrovni. Konference byla zahájena prezentací výstupů hodnocení Zranitelnosti vůči korupci (VCA). IRI takto hodnotilo 10 obcí napříč celého Bulharska. Seznam zapojených míst zahrnuje obce různých velikostí, socioekonomického složení a regionů, aby bylo možné zachytit co nejširší škálu problémů, které činí města zranitelnými vůči korupci.
Korupce vzkvétá tam, kde se rozhodnutí nepřijímají na základě řádných postupů a dat, ale závisí na vůli jednotlivců, kteří mají rozhodovací pravomoc. Jedním z klíčových faktorů, které k tomu přispívají, je nezodpovědnost správy, která nutí občany k využívání neformálních kanálů. Příkladem může být žádost o řidičský průkaz. Proces by neměl trvat déle než 30 dní, přesto trvá více než 35 dní a dotyčnému se obecní úřad ani neozval. Zavolá tedy známému známého, který tam pracuje a který dokáže tento proces urychlit.
Skutečnost, že mechanismy prevence korupce se využívají jen zřídka, přispívá k vytváření nezdravého korupčního prostředí. Důvody mohou být různé: lidé nemají motivaci oznamovat případy korupce, nebo nedůvěřují, že jejich podnět bude řádně zpracován. Kromě toho, mnoha občanům jednoduše chybí povědomí o možnosti nahlášení korupce a návyk tuto možnost využívat. To vše odráží obecný trend neangažovanosti občanů, který činí politický systém zranitelnějším.
Jednou z věcí, která může pomoci obnovit důvěru občanů v místní správu, je transparentnost procesů. V případě Bulharska však transparentnost, kdykoli je uplatňována, trpí nedostatkem pozornosti občanou zapříčiněným špatnou dostupností informací. Nedostupnost informací de facto znemožňuje neodborníkům – včetně běžných občanů – porozumět datům a tlačit vládu k odpovědnosti.
Současně kvůli veškeré nedůvěře občanů, nedostatku dostupných informací a špatné kultuře participace i rigiditě stávajících mechanismů nemají občané ochotu se angažovat a stát se součástí participativních procesů. Z toho plyne nízká kvalita nebo úplný nedostatek dat, které by mohly zvýšit kvalitu politik a rozhodování, a neangažovanost široké veřejnosti a rostoucí prostor pro korupci. Občanské společnosti, které mohou pomoci budovat mosty mezi obcemi a občany nebo suplovat chybějící kapacity obcí pro komunikaci a zapojení, rovněž nehrají v místní správě podstatnou roli.
Panelové diskuze a setkání pracovních skupin se přirozeně rychle stočily k tématu účasti veřejnosti a využívání občanských technologií (civic tech). Možná se ptáte: co s tím vším má společného účast veřejnosti a civic tech?
Účast veřejnosti předpokládá vytvoření efektivních obousměrných komunikačních kanálů mezi obcí a jejími občany. Tyto komunikační kanály by měly být vytvořeny udržitelně. Tak, aby netrvaly jen jednorázově, ale aby fungovaly i mimo jednotlivé projekty a aby shromažďovaly reálná data, která by zajistila, že přijímaná rozhodnutí odrážejí skutečné potřeby občanů. Tímto způsobem může participace pomoci vyplnit mezery v datech, vytvořit odpovědnost a zároveň zvýšit důvěru občanů. Systematická participace může také pomoci budovat vztahy s místní občanskou společností a účinně ji zapojit do místní politiky jako spojence, nikoliv jako hrozbu.
Nástroje pro e-participaci neboli civic tech mohou zároveň sloužit jako skvělý nástroj pro usnadnění těchto procesů a mohou také pomoci maximalizovat dosah participačních programů. Kromě toho mohou civic tech řešení pomoci obcím zveřejňovat data o potřebách občanů ve snadno srozumitelném formátu. To může zvýšit transparentnost, odpovědnost a důvěru občanů a ponechat tak menší prostor pro korupci a politickou neangažovanost.
Konference rovněž poskytla prostor pro diskusi o osvědčených postupech a mezinárodních zdrojích, které by mohly sloužit jako inspirace nebo praktický nástroj pro bulharské obce směřující k transparentnější tvorbě místní politiky. Adria Duarte Griño, koordinátor IODP (International Observatory of Participatory Democracy) při UCLG (United Cities and Local Governments), poskytl přehled o celkové struktuře participativního rozpočtování (PB) a zdůraznil jeho hodnotu pro budování důvěry a zapojení občanů. Během téhož panelu představila naše spoluzakladatelka a členka představenstva People Powered Katya Petrikevich nedávno zveřejněného Průvodce digitální participací a hodnocení, v němž poskytla stručný přehled 27 nejlepších platforem z celého světa a diskutovala o základních zásadách „Do’s and Don’t“ digitální participace. V průběhu své prezentace nezapomněla posluchačům připomenout, že digitální platforma by neměla být vnímána jako řešení všech existujících problémů, ale mělo by se s ní zacházet jako s užitečným nástrojem, který by měl sloužit konkrétnímu předem definovanému účelu v dobře navrženém procesu.
Konference nám připomněla hodnotu účasti veřejnosti a digitální participace v boji proti korupci a při vytváření spravedlivější společnosti. Dala také prostor více než desítce bulharských obcí, aby představily své současné výzvy a vyjádřily své potřeby, včetně akutní potřeby systematické participace, která by měla být zavedena v každé obci s cílem vytvořit udržitelnou infrastrukturu pro jejich sociální a politický rozvoj.
Pokud máte zájem dozvědět se více o vytváření udržitelné infrastruktury pro digitální i osobní participaci, napište nám na info@participationfactory.com.