Klimatická změna, sucho, nerovnost práv, hlad ve světě – to je pouze několik výzev, kterým v současnosti lidstvo čelí. Důsledky některých těchto problémů jsou nevyhnutelné. Neznamená to však, že je nelze řešit. Na řešení je nutno nahlížet z celosvětového pohledu a podnikat takové kroky, které jsou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje (UR).
Udržitelný rozvoj je založen na rovnováze tří pilířů – ekonomického, sociálního a environmentálního. Udržitelností chápeme vyváženost vývoje mezi těmito pilíři, tzn. mezi vývojem ekonomiky, životní úrovní obyvatel a zátěží životního prostředí (definice ze Světového summitu k udržitelnému rozvoji v Johannesburgu v r. 2002). Cílem je, aby se jeden pilíř nevyvíjel na úkor ostatních, současným i budoucím generacím byla zachována možnost uspokojovat své základní životní potřeby a přitom se nesnižovala rozmanitost přírody a funkce ekosystémů.
Na tom, aby se nám i našim potomkům žilo na této planetě dobře, se musí podílet každý stát. Konkrétní plán pro udržitelný rozvoj představuje Agenda 2030, která nabízí kroky, jak celkově zlepšit situaci ve světě. Agenda 2030 je zároveň globálním rámcem pro mezinárodní spolupráci v oblasti udržitelného rozvoje a její hospodářský, sociální, environmentální a správní rozměr. Jednotlivé státy navíc implementují své vlastní strategie udržitelného rozvoje, v rámci kterých definují dílčí cíle pro jednotlivé oblasti zájmu.
Vlády samotné však udržitelného rozvoje nedosáhnou. Nezbytnou podmínkou stanovení politik UR je transparentnost, chápaná nejen jako dostatek informací o rozhodovacích procesech státu a institucí, ale také jako kvalita a srozumitelnost podkladů. Podkladem politik musejí být jednak výsledky kvalitního vědeckého poznání, ale i participace, tedy zapojení klíčových aktérů či veřejnosti, která má dostatek kvalitních a srozumitelných informací. Účast různých klíčových aktérů, tzv. stakeholderů, na rozhodovacích procesech je ústředním principem udržitelného rozvoje od vzniku koncepce.
Participace a aktivní dialog se stakeholdery v procesu řízení udržitelnosti přispívá k identifikaci cílů a záměrů. Umožňuje stakeholderům spoluvytvářet politiky a opatření potřebná k dosažení stanovených cílů, jakož i implementaci kroků vedoucích ke změně neudržitelných postupů a chování. Spoluúčast v procesech je častá i ve formě monitorování a kontroly – v podobě tzv. „hlídacích psů“.
Mezi výhody participace stakeholderů většina odborníků uvádí následující:
- efektivnější práce a lepší výsledky ze strany vlád;
- zvyšování pravděpodobnosti spravedlivého rozhodování a poskytnutí řešení konfliktních situací;
- umožnění vyzkoušet, otestovat a vylepšit návrhy před jejich schválením.
Úspěšné a efektivní zapojení zainteresovaných stran vyžaduje především naslouchání, otevřenost, porozumění potřebám, systémové myšlení a schopnost vypořádat se s nestálostí prostředí a trhu.
Při tvorbě nových či aktualizaci stávajících politik je zapotřebí stanovit expertní tým pro participaci. Ten v prvním kroku zajistí zmapování a analýzu klíčových aktérů. Pro každou oblast lidského konání je potřeba určit klíčové organizace a orgány státní správy, které se danou agendou zabývají. Zástupci těchto organizací jsou následně vyzváni k účasti na participativních setkání, jejichž cílem je zpravidla určit či aktualizovat hlavní priority udržitelného rozvoje na další desetiletí.
Expertní tým pro participaci má za úkol stanovit harmonogram a scénář participativních setkání tak, aby docházelo k efektivnímu sběru dat. Podmínkou je proto znalost adekvátních participativních a facilitačních metod. Jelikož participace je především o datech, výstupem z každého setkání musí být kvalitní zpráva, jež zaznamenává výsledky proběhlé diskuse a všechny relevantní postřehy.
Jen s účastí všech zainteresovaných stran je možné nastavit uvědomělé a informované cíle pro další rozvoj naší společnosti a planety. Proto je participace stakeholderů nezbytnou součástí agendy udržitelného rozvoje.
Chcete se dozvědět více o participaci stakeholderů? Ozvěte se nám!