Participace je novým oborem, ze kterého se postupně stává trend současné doby. Vedení jakéhokoli územního celku může díky systematické participaci přetvořit politiku na daném území v otevřenější a transparentnější. Společnost z toho těží důkladnou informovaností a možností angažování se při konkrétních akčních krocích. To dále vede k rozvoji území v souladu s potřebami a preferencemi místních obyvatel. Politikům pak participace přináší aktivní občany, se kterými mohou průběžně komunikovat své plány, a především pak schopnost vyhnout se potenciálním konfliktům díky včasnému a důslednému zapojení všech klíčových aktérů.
Stejně jako jiné trendy i participaci nejvíce táhnou vpřed západní města a jiné samosprávy. Jako příklady můžeme uvést celoevropskou Konferenci o budoucnosti Evropy či kontinuální participativní plánování a rozhodování portugalského přímořského město Cascais. Participace však může výrazně pomoci i v rozvojových zemích. Participativní plánování umožní lepší kontrolní mechanismy, je prostředkem bojů proti korupci a hlavně zvyšuje efektivitu distribuce financování jednotlivých agend, které se obyvatel daného území dotýkají nejvíce a nejpříměji.
Touto cestou se vydala ghanská oblast Shama, která leží u Guinejského zálivu a je specifická velkým zastoupením rybářů a farmářů, kteří na území žijí. Shama se v roce 2020 přidala k iniciativě OGP Local (Open Government Partnership – Partnerství pro otevřené vládnutí). OGP Local poskytuje a zprostředkovává finanční prostředky, díky kterým může Shama dosáhnout cílů a dostát závazkům, které si tato oblast v Ghaně vytyčila. Závazky se zaměřují na udržitelnost životního prostředí, přístup k pitné vodě a především participaci občanů (ať už široké veřejnosti či konkrétních demografických skupin) na správě věcí veřejných.
Konkrétní znění závazků Shamy:
- Zajistit participaci občanů při zásobování komunit přenosnými vodními zdroji a vytváření čistého životního prostředí
- Zvýšit přístup občanů k informacím
- Zvýšit participaci občanů na správě věcí veřejných (včetně plánování, sestavování a plnění rozpočtu)
- Zvýšení účasti žen a osob se zdravotním postižením na správě věcí veřejných
- Zvýšení přínosů těžebního průmyslu pro místní komunity
Participace je křižovatkou různých disciplín, vyskytujících se na jakékoli místní samosprávě. Je možné si všimnout, že angažování obyvatel je součástí většiny jednotlivých závazků, i když jejich hlavní téma je jiné. Tento poznatek je důležitý pro systematické zavedení participace na místní úřad. Jelikož participace je nedílnou součástí většiny agend, musí se participativní procesy nastavit napříč celou samosprávou stejně a to tak, aby co nejvíce odpovídaly potřebám jednotlivých zaměstnanců, kteří je budou využívat.
Nejprve je nutné zjistit současné nastavení procesů plánování. Jak jsou jednotliví zaměstnanci zvyklí pracovat? Zahrnují do svých rozhodování širokou či odbornou veřejnost? Jací klíčoví aktéři a jakým způsobem jsou zváni do rozhodovacích procesů? Jaká data jsou sbírána a jak jsou následně využívána? Má daná samospráva k dispozici dostatečné lidské kapacity a jaké je aktuální know how?
A právě v tomto momentě začíná první krok Shamy k systematickému a udržitelnému participativnímu plánování v lokálních podmínkách. V Participation Factory jsme byli osloveni, abychom tento proces vedli, počínaje diagnostikou potřeb místní samosprávy pro participativní plánování. Díky diagnostice bude možné definovat potřebu posílení kapacit a stanovení pravidel pro co nejefektivnější využití participativních procesů. Oblast pak bude schopna jednoduše a systematicky získávat cenná relevantní data jak od veřejnosti, tak místních institucí, organizací a dalších klíčových aktérů. To umožní jednodušší pochopení potřeb místních obyvatel a jejich následné naplnění.
Je důležité si uvědomit, že participace není jen trendy politickým krokem, ale efektivním inkluzivním prostředkem, který umožní zapojit a vyslechnout nereflektované potřeby různých komunit, ať jsou to ukrajinští uprchlíci před válkou, senioři v bohatém západoevropském městě, nebo třeba rybáři v Ghaně. Jen budování místních týmů, které pracují v terénu, je v případě rozvojových zemí daleko důležitější, protože ghanským rybářům se na telefon nedovoláte.