Kde je vám dobře? Kde se necítíte bezpečně? Nebo kde to smrdí? Na to všechno se můžete zeptat svých občanů a lépe tak plánovat své město nebo obec. Slouží k tomu pocitové mapy, které umožňují občanům zaznamenávat emoční preference ohledně míst, ve kterých bydlí, nebo ve kterých se pohybují.
Využití pocitových map v plánování měst, obcí a regionů vychází z konceptu GeoParticipace, tedy využití prostorových nástrojů v zapojení občanů do rozhodovacích procesů. Nejčastěji občané rozhodují o veřejných prostorech a okolí, ve kterém žijí. Výstupy z podobných nástrojů mohou hrát významnou roli v rozvoji města, pokud jsou jim ochotni naslouchat lidé, kteří o rozvoji města rozhodují.
Původní myšlenka o nástroji se zrodila v Helsinkách, kde skupina finských výzkumníků a odborníků v oblasti městského plánování objevila vznikající problém: vzrůstala potřeba měst a urbanistů zapojit veřejnost a získat skutečné informace od místních obyvatel. Metody používané v té době však nestačily k tomu, aby se názory lidí zohlednily ve velkém měřítku a přetavily do akčních kroků. Odborníci tak přišli na způsob využití názorů a subjektivních dat v GIS* aplikacích, které nabízí potenciální cestu k řešení těchto výzev veřejného participativního plánování.
Mapové nástroje pro participaci se postupně rozšířily do celého světa. Navíc rozvoj moderních technologií urychlil vznik řady aplikací. V českém prostředí to jsou například Pocitové mapy, ZmapujTo, Lepší místo, Mapotic a další. Tyto aplikace řadíme do nástrojů e-participace, neboli civic tech. Využití digitálních nástrojů v participativním plánování je dnes velmi častým trendem a oblíbenosti se těší právě pocitové a jiné mapování.
Pocitové mapy umožňují sbírat, analyzovat a vizualizovat subjektivní, kvalitativní a prostorové informace a stává se s znich stále více rozšířený nástroj v městském plánování. Zapojení veřejnosti do městského plánování prostřednictvím map nabízí řadu výhod: může vést ke spravedlivějším plánovacím procesům a výsledkům, přimět úředníky veřejné správy nést odpovědnost za vstupní data od komunit a zvýšit kvalitu plánovacích rozhodnutí. A na co se lidí můžete ptát? Nejčastějšími otázkami bývá:
Kde se cítíte dobře?
Kde jste na město hrdý?
Kde sportujete?
Kde trávíte volný čas?
Kde se necítíte bezpečně?
Položením několika zásadních otázek, na které občané reagují přímo prostřednictvím zanesení špendlíků do mapy, získáváte hodnotná data o městě, jeho dynamice a lidech, kteří v něm bydlí. Výsledky lze využít jako podpůrné podklady pro plánování investičních akcí, vytváření koncepcí dopravy nebo jako informace pro městskou policii. Tímto velmi jednoduchým nástrojem se můžete posunout dál směrem k otevřenější a inovativnější samosprávě.
Zvažujete využití nástroje pro e-participaci a potřebujete poradit? Ozvěte se nám na info@participationfactory.com
*GIS = geografické informační systémy
Zdroje:
- Pánek, Jiří. „Mapping citizens’ emotions: participatory planning support system in Olomouc, Czech Republic“. Journal of Maps 15, č. 1 (2. leden 2019): 8–12. https://doi.org/10.1080/17445647.2018.1546624.
- Pánek, Jiří, a Vít Pászto. „POCITOVÉ MAPY V PLÁNOVÁNÍ MĚST A REGIONŮ“ 2016, č. 04 (b.r.). http://www.regionalnirozvoj.eu/sites/regionalnirozvoj.eu/files/04_panek_paszto_pocitove_mapy.pdf.
- „Pocitové mapy“, b.r. https://www.pocitovemapy.cz/.
- Maptionnaire | Community Engagement Platform. „Pros & Cons of Public Participation GIS (PPGIS) in Urban Planning — Maptionnaire“. Viděno 11. listopad 2022. https://maptionnaire.com/blog-list/pros-cons-of-ppgis-in-urban-planning.
- Obrázek: https://www.mhdt.org.uk/community-mapping-project/