V Žilinském samosprávném kraji se nachází čtyři z devíti národních parků Slovenska. Národní park Malé Fatry má oproti jiným velmi specifické postavení. Jako jediný sídlí celou svou rozlohou na území Žilinského samosprávného kraje. Navíc 85 % jeho rozlohy je v soukromém vlastnictví, což je nejvyšší podíl soukromého majetku mezi všemi národními parky Slovenska. Jak se podařilo Žilinskému samosprávnému kraji nastolit dialog a obnovit důvěru mezi aktéry v území národního parku? O tom jsme mluvili s Lucií Lašovou, koordinátorkou participace na Žilinském samosprávném kraji.
V prosinci roku 2021 slovenský stát představil reformu národních parků. Ministerstvo životního prostředí si vytyčilo ambiciózní plán rozdělit chráněné území na zóny s jasnými pravidly pro všechny uživatele území. Novela zákona zároveň vymezuje novou pozici státní správy v území. Správy národních parků byly povýšeny na samostatné organizace s plnou právní subjektivitou.
„Stát má zájem území národních parků řídit, ale chráněné území se v mnohých případech rozkládají i na soukromých pozemcích. To je základním kamenem úrazu řízení národních parků v slovenských podmínkách. Soukromí vlastníci v NP Malá Fatra, kde jsou státní a soukromé pozemky v nejvýraznějším nepoměru, oslovili Žilinský samosprávný kraj, protože se obávali o ohrožení svých vlastnických práv. Vlastnická práva jsou také limitovaná zákonem o ochraně přírody,” popisuje situaci na Slovensku Lašová.
V lednu 2022 byl podnět vlastníků přidělený odboru regionálního rozvoje a pracovišti participativní politiky na Žilinském kraji. „Národní parky nespadají pod kraje, ale pod Ministerstvo životního prostředí. V únoru jsme poslali na ministerstvo dopis, ve kterém jsme žádali o záštitu nad procesem mediace.” Samosprávný kraj tak začal fungovat jako mediátor mezi státem a občany.
V území národního parku vznikaly konflikty mezi Správou Národního parku Malá Fatra a některými vlastníky. Bylo nutné stanovit takový postup, který konflikty utěší a umožní vzájemný dialog. „Naším cílem bylo setkat se s každým individuálně a vyslechnout si potřeby a obavy, které z nadcházejících procesů vycházely. V procesu jsme vystupovali jako neutrální facilitátoři. Na základě jednotlivých setkání, která se pořádala opakovaně, jsme dokázali iniciovat jedno společné setkání, které se uskutečnilo v květnu 2022. V neutrálním prostředí byla oficiálně představena navrhovaná zonace národního parku, a to za účasti zástupců Ministerstva životního prostředí. V rámci reformy bylo ustanovené, že se musí opakovaně volit ředitelé národních parků. Nově zvolená ředitelka následně všem vlastníkům představila svůj pohled na správu Národního parku Malá Fatra a proběhla konstruktivní debata,” popisuje proces koordinátorka participace Lašová.
V závěru roku byla vytvořena rada národního parku. V radě jsou zastoupeni klíčoví aktéři území, jako například starostové obcí, nestátní vlastníci lesů, majitel lyžařského vleku, akademická obec, nebo ochránci přírody. Tento pestrý vzorek funguje jako poradní orgán Správy národního parku. „Ti lidé jsou schopni se spolu bavit za jedním stolem, setkávat se a vysvětlovat si věci, sdílet nápady a podílet se na nich. Situace se úplně změnila a je to vidět. V našem kraji máme čtyři národní parky a na těch ostatních je situace podstatně náročnější. Lidé nebyli připraveni na změny. Snažili jsme se to ještě podchytit v Národním parku Nízké Tatry, ale tam už jsme do toho procesu vstoupili poměrně pozdě,” dodává Lašová.
Přestože tento mediační proces běžně nepřísluší krajům, je to zajímavý příklad dobré praxe s úspěšnými výsledky. Pozice kraje byla natolik silná, že zástupce kraje, který v Radě ani původně neměl být, byl zvolen předsedou. Ředitelé národních parků se příkladem z Malé Fatry inspirují a uvědomují si potřebu dobrých facilitátorů pro zavádění nové reformy. Na základě požadavků z řad ředitelů i úspěšného příkladu Malé Fatry by se v budoucnu mohl přichystat program, který by otevřel nové pozice pro národní parky.
“Ukazuje se, že zapojení aktérů v území a zohlednění jejich potřeb může vyústit do trvale udržitelného rozvoje chráněných území a implementace jakýchkoliv reforem. I díky příkladu v Malé Fatře aktuálně budeme spolupracovat při tvorbě Strategie rozvoje udržitelného cestovního ruchu v dalším národním parku – NP Velká Fatra. Rozrůstající se síť partnerů kraje považuji za jeden z nejdůležitějších výsledků celého procesu,” uzavírá Lucia Lašová.
Chcete se dozvědět více o možnostech participace a zapojení aktérů do rozhodovacích procesů? Potřebujete pomoct s konkrétním projektem? Ozvěte se nám na info@participationfactory.com.