Školní participativní rozpočty tzv. Pébéčka, jejichž název je odvozen z anglického pojmu Participatory Budgeting, umožňují žákům základních a středních škol podílet se na rozhodování o části rozpočtu jejich školy. Popularita školních participativních rozpočtů stále roste a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Jaké jsou rozdíly ve fungování školních PB v rámci jednotlivých států Visegrádské čtyřky? Zeptali jsme se místních expertů.
Zapojením do školních rozpočtů mají žáci možnost se podílet na tvorbě školního prostředí podle jejich potřeb, a zároveň je to dobrá průprava pro dospělý život. Celý proces obnáší návrh, zpracování a propagaci projektu, na což dále navazuje hlasování celé školy o projektu, který se uskuteční. Tímto procesem získávají žáci mnoho praktických dovedností jako je například komunikace, schopnost prezentovat či rozpočtové, demokratické a technické zkušenosti.
Pro přiblížení fungování školních participativních rozpočtů jsme oslovili za Českou republiku manažerku projektu školní participace ve společnosti Participace 21 Helgu Hrabincovou. V rámci jejich projektu školního pébéčka připravili aplikaci, která školu provází celým procesem, poskytuje návody a podklady, pomáhá uspořádat hlasování a automaticky počítá výsledky. Zkušenosti přímo ze škol s námi sdílela koordinátorka participace ze ZŠ Humpolec Iva Svobodová, ředitel ZŠ Bílá Martin Molčík, místostarosta Kutné Hory Vít Šnajdr a studentka z Kutné Hory Karolína Vilímová. Za Slovenskou republiku jsme oslovili Dominiku Bellovou, která má v rámci Úřadu zplnomocněnce pro občanskou společnost Ministerstva vnitra na starost rozpočty středních škol. Za Polsko Pawła Zalewskiho, který je senior projekt manažerem organizace Field of Dialogue Foundation, která realizuje školní participativní rozpočty a za Maďarsko koordinátorka Ágnes Molnár z Alternatív Közösségek Egyesülete alelnök nám popsala svou první zkušenost se školním participativním rozpočtem. ined po jeho skončení.
Z rozhovorů s experty z jednotlivých států V4 vyplývá, že přestože průběh a dosah školních PB se mohou lišit, přínosy se příliš neliší. Žáky napříč státy zapojení do PB baví a chtějí v PB opakovaně pokračovat. Často se také zapojují jedinci, kteří běžně příliš aktivní nejsou. Žáci vnímají, že jejich hlas má smysl a že může něco změnit, a stávají se tak aktivnějšími a zapojují se například do školních parlamentů. Nejčastěji žáci přicházejí s nápady na relaxační zóny, prostory pro sportovní vyžití či zrcadla na toaletách. Hodně se také zaměřují na environmentální tématiku, a tak navrhují například koše na tříděný odpad, venkovní učebny, udržitelné zacházení s vodou, nebo i školní včelí úly.
V České republice je zavedení participativního rozpočtu na individuálním rozhodnutí ředitele školy či jejího zřizovatele a je možné se participací zabývat během některých vyučovacích hodin (například hodiny výtvarné výchovy, občanské výchovy nebo výchovy ke zdraví). Popularita školního PB roste v ČR i na Slovensku, kde o zavedení PB rozhodují přímo kraje. Nyní jsou zapojeny kraje Bratislavský, Košický, Trnavský či Trenčanský, která plánují dále rozšířit počet škol.
Velmi oblíbené je využívání školních participativních rozpočtů v Polsku. PB zde využívá každé větší město, funguje zde centralizovaná síť a je to jeden z nejpoužívanějších nástrojů pro organizace, které se zabývají participací. Naopak nejméně rozšířené je využívání školních participativních rozpočtů v Maďarsku, kde mají zatím se školním PB pouze jednu zkušenost. Ředitel školy, kde PB proběhlo, byl nadšený a otevřený nápadům, avšak problémem byl nedostatek financí. Dále v případě Maďarska příliš nefungovala organizace na škole, neboť koordinátoři nemohli zasahovat do výuky k seznámení s procesem, ale pouze o přestávkách mezi hodinami.
Do budoucna se dá předpokládat, že školní pébéčka bude využívat stále více škol, nejen v Česku, ale i u našich sousedů.
Máte dotazy ohledně školního pébéčka? Ozvěte se nám na info@participationfactory.com