Místní akční skupiny (MAS) představují společenství subjektů, které úzce spolupracují na rozvoji regionů v České republice. Jejich snahou je aktivně přispívat ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a podporovat jejich ekonomický, sociální a environmentální růst. Zároveň mohou být významným hráčem při projednávání záměrů výstavby energetických zdrojů v území.
Přinášíme vám rozhovor s projektovým manažerem MAS Hlinecko Mgr. Lukášem Černíkem, se kterým jsme minulý rok spolupracovali během participativního procesu projednávání výstavby větrných elektráren v obci Vojtěchov.
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte, jaký je postoj MAS k tématu obnovitelných zdrojů energie a proč je propojení participativních metod s hlubokými znalostmi MAS o místních komunitách a krajině důležité pro pozitivní rozvoj obcí.
Obnovitelné zdroje energie se staly z mnoha důvodů celospolečenským tématem. Jak se k němu Národní síť Místních akčních skupin ČR (NS MAS) včetně Tvé domovské MAS Hlinecko staví?
Je pravda, že obnovitelné zdroje energie jsou nyní tématem na všech úrovních, od celoevropské přes regionální až po místní. Právě na regionální úrovni působí MASky. Ty dlouhodobě usilují o rozvoj venkovských oblastí. Transformující se energetika je nepochybně velkou příležitostí pro rozvoj právě těchto regionů. MAS v sobě spojují všechny klíčové sektory (tj. veřejný, podnikatelský i občanský) pro rozvoj decentralizované energetiky, která je založena na masivní podpoře obnovitelných zdrojů energie. Národní síť MAS i my v MAS Hlinecko jsme si této příležitosti dobře vědomi a zaujímáme osvětovou, poradenskou ale i koordinační roli, která má za cíl posílit roli našich území na šachovnici v této velmi zajímavé energetické partii. Ano, NS MAS i MAS Hlinecko velmi podporují rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
Na konci loňského roku ses jako zástupce MAS Hlinecko zúčastnil procesu participativního projednávání záměru výstavby větrných elektráren v obci Vojtěchov. Jaká role MAS Hlinecko v celém procesu připadla?
MAS Hlinecko se v tomto případě aktivně zapojila do celého procesu jako nezávislý a především informační partner, zejména v tématu komunitní energetiky. Cílem bylo využít naši hlubokou znalost místních energetických podmínek, prostředí a obyvatel. Díky tomu jsme byli nápomocní při hledání řešení, která by uspokojila všechny zúčastněné strany a díky tomu byla komunitní energetika tématem, které v komunitě silně rezonovalo, což potvrdily i výsledky konzultativního referenda ve Vojtěchově.
Na základě Tvé osobní zkušenosti: Co představuje největší hodnotu participativního přístupu v tématu výstavby větrných elektráren?
Výstavba větrné elektrárny je záležitostí, která se bude vždy týkat všech lidí v dotčeném území. Je tudíž jasným zájmem v ideálním případě dosáhnout všeobecné spokojenosti občanů dané obce. Neexistuje lepší přístup než ten, kde má každý možnost vyjádřit se, zeptat nebo otevřeně diskutovat. Nespornou výhodou participativního přístupu je, že krom jiného všem zúčastněným nabízí kvalitní informační servis a vytváří prostor pro vzájemnou komunikaci investora, obce a jejích občanů. Všichni tak získají relevantní soubor informací, se kterými mohou pracovat a racionálně se rozhodovat. Největší přidanou hodnotu participativního přístupu vidím v tom, že jsou všichni aktéři přímo zapojeni do tvůrčího procesu projednávání a u nikoho tedy nenastane pocit, že se rozhoduje bez něj.
A protože máš zkušenosti i s “neparticipativním” přístupem ke stejnému tématu: Jaký byl “kámen úrazu” v procesu bez zapojení občanů?
Díky Národní síti MAS, Unii komunitní energetiky a dalším celonárodním subjektům se setkáváme s celou řadou případů, kdy se při výstavbě větších energetických projektů s místní komunitou vůbec nepracuje. Přitom práce s komunitou je zde klíčová a participace je pro to nanejvýš vhodným nástrojem. Bez participace je silně omezena možnost získat hlubší vhled do tématu a tudíž rozhodovací schopnost všech účastníků značně klesá. Zároveň mezi lidmi stále přetrvávají dávno vyvrácené mýty, které se v posledních desetiletích okolo výstavby obnovitelných zdrojů energie znovu vynořily.
Pokud občanům nedáme možnost se do projednání energetického záměru zapojit, těžko u nich může vzniknout sounáležitosti s projektem. Místo toho přichází pocit, že se rozhoduje tzv. ,,o nás bez nás“.
Jaké doporučení bys dal investorům, kteří vstupují do území se záměrem výstavby větrných nebo jiných obnovitelných zdrojů energie?
Každý investor by měl mít na paměti, že obec není jen úřad, starosta a zastupitelstvo. Když šli občané k volbám s hlasy pro své budoucí zastupitele, tak velmi pravděpodobně žádný z kandidátů horlivě neprosazoval výstavbu velkého obnovitelné zdroje v obci. Všichni se tak dostávají do situace, která je pro ně zcela nová a zaslouží si řádné projednání. Jedná se o velký a dlouhodobý zásah do obce a lidé jsou na zásahy do svého okolí velmi citliví. Je třeba je důkladně seznámit se všemi klady a zápory, které výstavba velkého OZE přinese. Při informování je nezbytné důsledně dodržovat principy objektivnosti a otevřenosti. Každému investorovi bych doporučil, aby šel s lidmi, nikoliv proti nim. A také aby příliš nespěchal. O co delší čas věnuje úvodní participaci, o to snazší pro něj s podporou obce a občanů bude projednávání v zákonných procesech spojených s povolením výstavby OZE.
Naše spolupráce s MAS Hlinecko během projednávání investorského záměru v obci Vojtěchov přinesla úspěch. Místní občané, kteří byli aktivně zapojeni do diskuzí nad projektem, se nejen vyjádřili pro výstavbu větrných elektráren, ale rozhodli se jít zatím ne zcela prošlapanou cestou komunitní energetiky. MAS jsou pro proces participace bezesporu důležitým subjektem. Jejich znalosti místního prostředí a potřeb místních komunit hrají nezastupitelnou roli při snaze aktivně zapojit občany do participativního procesu.